Pýed v¡ce ne§ pades ti lety, 17. 2. a§ 13. 10. 1947, se konalo v soudn¡ s¡ni norimbersk‚ho justiŸn¡ho pal ce hlavn¡ l¡Ÿen¡ v tzv. procesu s pr vn¡ky. Patý¡ k celkem dvan cti americkìm vojenskìm proces…m, kter‚ n sledovaly po procesu s hlavn¡mi v leŸnìmi zloŸinci pýed Mezin rodn¡m vojenskìm tribun lem. N ç pohled je upýen zpØt k norimberskìm ud lostem nejen kv…li ned vn‚mu 50let‚mu vìroŸ¡ vynesen¡ rozsudku, ale i z nutnosti vypoý dat se s „bezpr v¡m pr vn¡k…“ po rozpadu socialistick‚ho totalitn¡ho re§imu v NDR.

Proces skonŸil ve dnech 3. a 4. 12. 1947 vynesen¡m deseti rozsudk… a Ÿtyý zproçœuj¡c¡ch vìrok…. Ob§aloba znØla: „vØdom spolu£Ÿast na vl dnØ organizovan‚m celost tn¡m syst‚mu krutost¡ a bezpr v¡ za souŸasn‚ho poruçov n¡ v leŸn‚ho pr va a princip… lidskosti, je§ byly sp ch ny ve jm‚nu pr va pod z çtitou Ministerstva spravedlnosti a za pomoci soud…. Vra§edn dìka byla ukryta pod tal rem pr vn¡k…“.

Pýesto je v¡ce ne§ podivn‚, §e pr vn¡ci a justice se v § dn‚m pý¡padØ netØçili pý¡zni dikt tora. Hitlerova ne£cta, nØkdy a§ pohrd n¡ pr vn¡ky a justic¡ nepramen¡ pouze z vìsledku procesu s £dajnìmi vin¡ky po§ ru ü¡çsk‚ho snØmu, kterì mØl pro nacistickì re§im negativn¡ dopad. Hitler v z sadØ nemØl o pr vn¡c¡ch pý¡liç valn‚ m¡nØn¡. PamØtn¡ci rozhovor… ve v…dcovØ hlavn¡m stanu n s zpravuj¡ o vìroc¡ch adresovanìch justici a pr vn¡k…m. Pro ilustraci citujeme dva Hitlerovy vìroky: „Kdybych nevytvoýil st tn¡ sv‚pomoc jako korektivu, tak by se s pomoc¡ dneçn¡ justice naçe ý¡çe rozpadla“. JeçtØ jasnØjç¡ je prohl çen¡ z 29. 3. 1942: „Koneckonc… cel dneçn¡ pr vn¡ vØda nen¡ nic jin‚ho ne§ velk systematika slou§¡c¡ ke zbaven¡ se zodpovØdnosti. UdØl m vçe pro to, aby studium pr v, to jest studium takov‚hoto pojet¡ pr va bylo tak opovr§en¡hodn‚, jak je jen mo§no. Neboœ toto studium nevychov v lidi hod¡c¡ se pro §ivot, kteý¡ by byli zp…sobil¡ garantovat st tu udr§ov n¡ poý dku. Toto studium je ŸistØ vìchova k nezodpovØdnosti“. K z£Ÿtov n¡ s nØmeckìmi soudci vyu§il Hitler sv‚ho spekulativn¡ho projevu pýed ü¡çskìm snØmem dne 26. 4. 1942, ve kter‚m § d , „aby justice pochopila, §e n rod zde nen¡ kv…li n¡, ale §e je justice zde kv…li n rodu, to znamen , §e se svØt nesm¡ zboýit jenom proto, aby mohlo form ln¡ pr vo d le existovat.“ Bìvalì pýedseda vrchn¡ho zemsk‚ho soudu v Hamburku Rothenberger, kterì byl ob§alov n v norimbersk‚m procesu s pr vn¡ky, si v roce 1942 postØ§oval na situaci strohou, rezignuj¡c¡ pozn mkou: „Nen¡ § dnìm tajemstv¡m, §e nØmeck‚ justici a nØmeckìm soudc…m se do dneçn¡ho dne nepodaýilo z¡skat si d…vØru v…dce a NSDAP.“

Dikt tor tedy nemØl o pr vn¡c¡ch valn‚ m¡nØn¡, pýesto§e to byli pr vØ oni, kteý¡ se zapletli v takov‚ m¡ýe do zr…dnosti n rodnØ socialistick‚ho re§imu, §e se stali odpovØdn¡ i za tis¡ce rozsudk… smrti. Dokonce i obŸansk justice se v nØkterìch oblastech stala jedn¡m ze stavebn¡ch kamen… „budovy bezpr v¡“.

Týi velmoci (USA, SSSR a Velk Brit nie) byly tenkr t zajedno, §e se vedle politickìch, vojenskìch a hospod ýskìch v…dc… Týet¡ ý¡çe maj¡ postavit pýed soud i dalç¡ profesn¡ skupiny. To bylo jeçtØ v dobØ, kdy se jednalo o vytvoýen¡ vØcnìch a pr vn¡ch pýedpoklad… pro Mezin rodn¡ vojenskì tribun l, pýed kterìm se mØli zodpov¡dat hlavn¡ v leŸn¡ zloŸinci. SamozýejmØ §e v jedn n¡ch, kter vedla k Londìnsk‚mu statutu z 8. 8. 1945, bylo jasno v tom, §e komplikovanì mechanismus Mezin rodn¡ho vojensk‚ho tribun lu - se Ÿtyými skupinami soudc…, st tn¡ch z stupc… a velmi obt¡§nìmi v¡cejazyŸnìmi jedn n¡mi - se z praktickìch d…vod… nehodil k tomu, aby byli pýed soud postaveni vçichni ti, kteý¡ byli v urŸit‚ m¡ýe podý¡zeni a vedeni hlavn¡mi v leŸnìmi zloŸinci, Ÿ¡m§ se zapojili do jejich hr…zovl dy. Po ukonŸen¡ l¡Ÿen¡ pýed Mezin rodn¡m vojenskìm tribun lem (MVT) bylo proto nutn‚ vytvoýit nekomplikovanou pr vn¡ instituci, aby bylo mo§n‚ postavit pýed soud tis¡ce vedouc¡ch Ÿinitel… z oblasti hospod ýstv¡, administrativy, justice, arm dy, pý¡sluçn¡ky l‚kaýsk‚ho stavu a dalç¡ch skupin. Proto pýijaly Ÿtyýi okupaŸn¡ mocnosti (od roku 1945 i Francie) prostýednictv¡m svìch guvern‚r… pro okupaŸn¡ z¢ny z kon o Kontroln¡ radØ spojenc… Ÿ. 10 z 20. 12. 1945 s c¡lem „potrestat osoby, kter‚ se projevily jako v leŸn¡ zloŸinci proti m¡ru a lidskosti“. PodobnØ jako z klady pro MVT (Londìnsk dohoda Ÿtyý mocnost¡ z 8. 8. 1945 a jednac¡ ý d MVT z 29. 10. 1945) vych zely i n sledn‚ norimbersk‚ procesy ze dvou pr vn¡ch re§im…, a to zaprv‚ ze z kona Kontroln¡ rady spojenc… Ÿ. 10, kterì v pØti Ÿl nc¡ch upravoval skutkov‚ podstaty trestnìch Ÿin…, druhy trest…, opatýen¡ pr vn¡ pomoci, pýedbØ§n opatýen¡ aj., a zadruh‚ z naý¡zen¡ Ÿ. 7 Americk‚ okupaŸn¡ vl dy z 18. 10. 1946, kter‚ v 23 Ÿl nc¡ch upravovalo soudn¡ pý¡sluçnost, zp…sob obsazov n¡ sen t…, formu jedn n¡, pravidla o pýipuçtØn¡ d…kaz…, pr vo vìkonu trestu aj.

Po procesu s l‚kaýi a po dalç¡ch týech procesech zaŸalo dne 17. 2. 1947 v soudn¡ s¡ni norimbersk‚ho justiŸn¡ho pal ce jedn n¡ proti bìvalìm pr vn¡k…m nacistick‚ho re§imu. Tam zasedal v dobØ od 20. 11. 1945 do 1. 10. 1946 i Mezin rodn¡ vojenskì tribun l. Dle rozhodnut¡ Americk‚ vojensk‚ okupaŸn¡ vl dy z 14. 2. 1947 vykon val funkci pýedsedy sen tu Carrington T. Marshall, jako pý¡sed¡c¡ byli urŸeni soudce z vrchn¡ho soudu st tu Ohio, James T. Brand a soudce z vrchn¡ho apelaŸn¡ho soudu v Texasu, Mallory B. Blair. Pomocnì gener ln¡ z stupce v Ohiu, Justin W. Harding, vykon val funkci dodateŸn‚ho soudce. Vzhledem k onemocnØn¡ Marshalla pýevzal 19. 6. 1947 funkci pýedsedy sen tu James T. Brand.

S ohledem na to, §e pýedmØtem jedn n¡ byly nejtØ§ç¡ zloŸiny nacistick‚ justice, pýich zeli v £vahu jako ob§alovan¡ pýedevç¡m vysoc¡ £ýedn¡ci ü¡çsk‚ho ministerstva spravedlnosti a vìznaŸn¡ soudci jak Lidov‚ho soudn¡ho dvora, tak i zvl çtn¡ch soud… zý¡zenìch pýi zemskìch soudech. NØkteý¡ pr vn¡ci v nejvyçç¡ch funkc¡ch, kteý¡ z justice udØlali komplice nacistick‚ho re§imu, ji§ pýed soud bìt postaveni nemohli: Od roku 1932 £ýaduj¡c¡ ý¡çskì ministr spravedlnosti Franz Grtner zemýel ji§ v lednu 1941. Ob vanì pýedseda Lidov‚ho soudn¡ho dvora Roland Freisler pýiçel o §ivot 3. 2. 1945 v Berl¡nØ, kdy§ na nØho pýi bombardov n¡ spadl tr m. ü¡çskì ministr spravedlnosti Otto Thierack sp chal 30. 4. 1945 tØsnØ po sv‚m zatŸen¡ sebevra§du.

Ob§alovanìm s nejvyçç¡ funkc¡ v procesu s pr vn¡ky se stal bìvalì z stupce Ministerstva spravedlnosti Franz Schlegelberger (1931-1942), na jeho§ osobu se dodnes r…zn¡ n zory: jedni ho pova§uj¡ za oportunistu, kter‚mu se jednalo pouze o profesn¡ kari‚ru, a proto se pýedh nØl v posluçnosti v…Ÿi Hitlerovi, zat¡mco jin¡ se domn¡vaj¡, §e to byl za vl dy Hitlera posledn¡ sluçnì pr vn¡k.

Tento proces se mØl jako jedinì v pov leŸn‚ dobØ vypoý dat s justic¡ Týet¡ ý¡çe jako s celkem. Vojenskì tribun l konkretizoval bezpr v¡ nacistick‚ justice a jej¡ch org n…, pýedevç¡m jej¡ spolu£Ÿast¡ na nacistick‚ legislativØ, na pr vn¡m vìkladu velezrady a vlastizrady, postupem uplatåovanìm v…Ÿi cizinc…m a Vìnosem Hitlera, zn mìm pod oznaŸen¡m „Nacht-und-Nebel-Erlass“.[1]

Prvn¡ bod ob§aloby ve smyslu ob§alovac¡ho spisu ze dne 4. 1. 1947: s odvol n¡m na kompetenŸn¡ d…vody byl tento bod ob§alovanìmi £spØçnØ napaden a v d…sledku toho byl usnesen¡m soudu ze dne 11. 7. 1947 z ob§aloby v podstatn‚m rozsahu vypuçtØn. V od…vodnØn¡ rozhodnut¡ se uv d¡: „...tento Soudn¡ dv…r stanov¡, §e ani statut MVT ani z kon Kontroln¡ rady Ÿ. 10 nedefinoval spiknut¡ za £Ÿelem p ch n¡ v leŸnìch zloŸin… proti lidskosti jako zvl çtn¡ skutkovou podstatu zloŸinu. Proto nen¡ ani v kompetenci tohoto Soudn¡ho dvora projedn vat vØc obvinØn¡ z takov‚ho spiknut¡ u kter‚hokoliv z ob§alovanìch.“

Druhì bod ob§aloby (v leŸn‚ zloŸiny) zahrnuje v z sadØ n sleduj¡c¡ obvinØn¡: „V dobØ od z ý¡ 1939 do dubna 1945 se vçichni zde ob§alovan¡... dopustili v leŸnìch zloŸin…... a to t¡m, §e jako hlavn¡ pachatel‚, spolupachatel‚, n vodci a pomocn¡ci d vali souhlas, umo§åovali, napom hali a byli obezn meni s pl ny a akcemi, kter‚ vedly k ukrutnostem a zloŸin…m proti osob m a majetku, vŸetnØ, byœ ne pouze, k rabov n¡ soukrom‚ho majetku, vra§d m, tìr n¡ a nez konn‚mu vØznØn¡, brutalit m a jinìm nelidskìm Ÿin…m, jejich§ obØtmi se staly tis¡ce lid¡. Tyto zloŸiny byly p ch ny na civiln¡ch osob ch z obsazenìch £zem¡ a na pý¡sluçn¡c¡ch n rod…, kter‚ byly v t‚ dobØ s NØmeckem ve v leŸn‚m stavu...

Zvl çtn¡ soudy, kter‚ byly vnuceny soudn¡mu syst‚mu, se vyu§¡valy pýedevç¡m k udr§en¡ hr…zovl dy, kter utiskovala politick‚ odp…rce n rodnØ socialistick‚ho re§imu, pýiŸem§ tohoto z mØru se skuteŸnØ tØmto soud…m podaýilo dos hnout... ¦id‚ jak‚koliv st tn¡ pý¡sluçnosti, Pol ci, Ukrajinci, Rusov‚ a jin¡ st tn¡ pý¡sluçn¡ci na okupovanìch £zem¡ch, kteý¡ byli bez rozd¡lu zaýazeni pod oznaŸen¡ „Cik ni“, byli vystaveni zvl çtn¡mi soudy... r…znìm re§im…m trestn¡ch z kon…. Tito jedinci byli na z kladØ tajn‚ dohody mezi Ministerstvem spravedlnosti a SS sv‚volnØ oznaŸeni za „asoci ln¡“ a byli Ministerstvem spravedlnosti jak v pr…bØhu sv‚ho vØznØn¡, tak i po odpyk n¡ vØzeåskìch trest… pýed v ni SS s t¡m, aby se upracovali k smrti... Ministerstvo spravedlnosti pomohlo a pýipravilo pr vn¡ mechanismy umo§åuj¡c¡ nez konnou anexi a okupaci ¬eskoslovenska, Polska a Francie... Ministerstvo spravedlnosti se s Hlavn¡m çt bem Wehrmachtu a s Gestapem pod¡lelo na vykon v n¡ Hitlerova vìnosu „Nacht-und-Nebel-Erlass“, jeho§ prostýednictv¡m byli civilist‚ z okupovanìch... £zem¡ odvleŸeni k tajn‚mu odsouzen¡. BØhem odsouzen¡ se m¡sto pobytu, m¡sto procesu a dalç¡ jedn n¡ s obØt¡ udr§ovalo v naprost‚ tajnosti, Ÿ¡m§ se doc¡lilo dvoj¡ho efektu: terorizov n¡ rodiny a pý tel obØti a znemo§nØn¡ pý¡stupu k jakìmkoliv d…kaz…m, svØdk…m nebo obh jc…m... Stovky pý¡sluçn¡k… nenØmeckìch n rod…, kteý¡ byli vØznØni v k znic¡ch ü¡çsk‚ho ministerstva spravedlnosti, byly nez konnØ popraveny a zavra§dØny. Tresty smrti se vykon valy, ani§ byly ve skuteŸnosti pr vnØ vykonateln‚, jeçtØ v dobØ projedn v n¡ § dost¡ o milost. Mnoz¡ byli popraveni bez odsouzen¡ k trestu smrti. Vzhledem k postupuj¡c¡m spojeneckìm arm d m se na rozkaz Ministerstva spravedlnosti popravovali tzv.„m‚nØcenn¡“ a „asoci ln¡“ vØzåov‚ bez ohledu na tresty, kter‚ si odpyk vali...

Ministerstvo spravedlnosti se spolupod¡lelo na n rodnØ socialistick‚m programu oŸiçœov n¡ rasy, kter‚ umo§åovalo vyhlazov n¡ ¦id…, „asoci l…“ a jinìch pý¡sluçn¡k… okupovanìch £zem¡ na z kladØ k tomu £Ÿelu ministerstvem speci lnØ vykonstruovanìch sterilizaŸn¡ch a kastraŸn¡ch z kon…. V pr…bØhu tohoto programu byly sterilizov ny tis¡ce ¦id…. DuçevnØ choý¡, staý¡ a nemocn¡ obyvatel‚ okupovanìch £zem¡ byli jako tzv. „neu§iteŸn¡ jedl¡ci“ systematicky vyvra§Ôov ni...

Ministerstvo spravedlnosti garantovalo beztrestnost, osvobozovalo od trestn¡ho st¡h n¡ a odsouzen¡ Ÿleny nacistick‚ strany, kteý¡ se dopouçtØli tØ§kìch zloŸin… na okupovanìch £zem¡ch...

Byly provedeny zmØny v rodinn‚m a dØdick‚m pr vu, tak§e majetek v pý¡padØ £mrt¡ propadl bez odçkodnØn¡ §idovskìch dØdic… ve prospØch ü¡çe...“

Týet¡ bod ob§aloby - zloŸiny proti lidskosti - zahrnuje ve sv‚ podstatØ obdobn‚ vØcn‚ aspekty, jak‚ jsou u bodu druh‚ho. Jsou to pýedevç¡m dvØ obvinØn¡: „soudy zabìvaj¡c¡ se genetickìm zdrav¡m pýekroutily eugenick‚ z kony a pýedpisy ohlednØ nØmeckìch civilist… a pý¡sluçn¡k… jinìch zem¡, co§ mØlo za n sledek systematick‚ vra§dØn¡ a tìr n¡ tis¡c… jedinc…. NØmeŸt¡ civilist‚ a pý¡sluçn¡ci jinìch zem¡, kterìch byly tis¡ce um¡sœov ny v £stavech pro duçevnØ chor‚, byli systematicky popravov ni...

Ministerstvo spravedlnosti pýijalo a do praxe uvedlo zmØny v nØmeck‚m rodinn‚m a dØdick‚m pr vu, a to vìluŸnØ za £Ÿelem konfiskov n¡ §idovsk‚ho majetku...“.

¬tvrtì bod ob§aloby se tìk Ÿlenstv¡ ob§alovanìch v organizac¡ch, kter‚ byly na z kladØ rozsudku Mezin rodn¡ho vojensk‚ho soudu ze dne 30. 9. a 1. 10. 1946 oznaŸeny za zloŸinn‚.[2]

Po ob§alobØ - vçichni ob§alovan¡ se prohl sili za nevinn‚ - n sledovalo d…kazn¡ ý¡zen¡. Trvalo od 6. 3. do 13. 10. 1947. Soud vyslechl 138 svØdk… a vyhodnotil 641 d…kazn¡ch materi l… shrom §dØnìch ob§alobou a 1452 materi l… uplatnØnìch obhajobou. Vzhledem k mno§stv¡ pýedlo§enìch dokument… podepsanìch ob§alovanìmi, bylo obt¡§n‚ obvinØn¡ £ŸinnØ Ÿelit. Zprvu se vçichni br nili t¡m, §e nic nevØdØli o nesŸetnìch nelidskostech a ukrutnostech. Kdy§ vçak byli konfrontov ni nejen s t¡m, §e oni sami byli str…jci tohoto „pr vn¡ho bezpr v¡“, ale i s t¡m, §e si byli vØdomi d…sledk… uplatåov n¡ z toho vyplìvaj¡c¡ch z kon…, sna§ili se vçichni ospravedlnit t¡m, §e „setrv v n¡m ve funkc¡ch“ zabraåovali jeçtØ horç¡m konc…m.

Vìmluvnìm a z roveå otýesnìm pý¡kladem je pý¡pad, jej§ l¡Ÿ¡ §alobce a bìvalì £ýaduj¡c¡ Vrchn¡ vl dn¡ rada Prusk‚ho ministerstva vnitra Robert Kemptner: „Hlavn¡m ob§alovanìm byl dlouholetì n mØstek ministra a urŸitou dobu i £ýaduj¡c¡ ministr spravedlnosti Franz Schlegelberger, pr vn¡k star‚ çkoly, kterì u§ d vno pýed Hitlerem napsal pro studenty ýadu pr vnickìch uŸebnic. Mu§, kterì znal z minulosti vçe nejl‚pe. Ze vçech ob§alovanìch v Norimberku to byl zýejmØ pr vØ on, kterì mØl nejjasnØjç¡ pýedstavu o tom, co je to vlastnØ spravedlnost. PostupnØ se vçak £plnØ zapletl do Hitlerovìch s¡t¡. Bylo pro mne zcela nepochopiteln‚, jak se mohl nechat tak un‚st . . . Pýivedl jsem ký¡§ovì vìslech na §idovskou politiku a Schlegelberger naprosto selhal v tom, jak zap¡ral, §e ¦id‚ byli zab¡jeni, a dalç¡ ot zky vysvØtloval t¡m, §e chtØl nØkter‚ vØci zm¡rnit. PýirozenØ to byla obrovsk hloupost nejdý¡ve tvrdit, §e nic nevØdØl, a kdy§ pýiçla ýeŸ na z kony o m¡çenc¡ch, ý¡kat, jak se vçude sna§il o zm¡rnØn¡. Zeptal jsem se ho tud¡§: „Kdy§ jste se sna§il mnoh‚mu zabr nit a zm¡rnit z kony tìkaj¡c¡ se poloviŸn¡ch ¦id… a pýitom jste s m zavedl sterilizaci, pak nerozum¡m, proŸ jste to vlastnØ dØlal?“ V t‚ chv¡li sebou trochu cuknul, na co§ jsem ýekl: „Nerozum¡m v m proto, neboœ jste pýedt¡m tvrdil, §e jste nevØdØl, co se ¦id…m stalo. Kdy§ jste to nevØdØl, nemØl jste v…bec d…vod sna§it se o nØjak‚ zm¡rnØn¡!“ A to byl konec pýedstaven¡, mØl slzy v oŸ¡ch. Je zvl çtn¡, jak m lokdy mØli ob§alovan¡ nebo svØdci slzy v oŸ¡ch. To mØly jenom obØti, kdy§ vystupovaly v rol¡ch svØdk…. Dojalo mne, jak takovì mu§, kterì byl na univerzitØ i ve sv‚ dalç¡ pr vnick‚ kari‚ýe prezentov n jako brilantn¡ pr vn¡k, sed¡ najednou plaŸ¡c¡ a pýizn v : „SamozýejmØ jsem to vØdØl, a proto jsem udØlal p r vØc¡, aby si mohly jeçtØ nØkter‚ skupiny zachr nit §ivot.“

Spolu£Ÿast soud… na nacistick‚m n sil¡, pro co§ vìraz „bezpr v¡ justice“ p…sob¡ jako eufemismus, je mo§no pý¡mo n zornØ vyl¡Ÿit na pý¡padu pýedsedy §idovsk‚ kulturn¡ obce v Norimberku Lea Katzenbergera, kterì byl v trestn¡m ý¡zen¡ pýed Zvl çtn¡m soudem v Norimberku odsouzen za „hanoben¡ rasy“ k trestu smrti a popraven.

Zvl çtn¡ soud v Norimberku byl v letech po vypuknut¡ v lky povØstnì jako zvl çœ ostrì instrument nacistick‚ moci ve „franck‚ oblasti“, a to d¡ky osobØ Oswalda Rothauga, pýedsedy sen tu. Oswald Rothaug se doslechl, §e 60letì obchodn¡k Katzenberger udr§uje intimn¡ vztah k fotografce Seidlerov‚. Jej¡ rodinu znal O. Rothaug ji§ dlouho. Katzenberger byl vzat na z kladØ ud n¡ do vazby a bylo zah jeno vyçetýov n¡. Pý¡se§nou vìpovØd¡ svØdkynØ Seidlerov‚ vyçlo najevo, §e jejich vztah je rodinnì a pý telskì, ze strany ob§alovan‚ho mo§no ý¡ci pý¡mo otcovskì. K pohlavn¡mu styku nikdy nedoçlo. O tomto vìsledku informoval vyçetýuj¡c¡ soudce Katzenbergerova obh jce s upozornØn¡m, §e by nyn¡ mØl uplatnit st¡§nost proti dalç¡mu trv n¡ vazby. Kdy§ se to dozvØdØl Rothaug, zaý¡dil, aby se ji§ vznesen veýejn ob§aloba proti Katzenbergerovi za „hanoben¡ rasy“ podle õ 2 z kona na ochranu krve znovu vr tila na soudn¡ trestn¡ komoru. St tn¡ zastupitelstv¡ pot‚ podalo §alobu u Zvl çtn¡ho soudu v Norimberku. ObvinØn¡ znØlo tud¡§ ne jenom pro hanoben¡ rasy, nìbr§ pro zloŸin tzv. poçkozov n¡ lidu. KromØ toho byla ob§aloba rozç¡ýena o obvinØn¡ svØdkynØ Seidlerov‚ pro kýivopý¡se§nictv¡. T¡mto zp…sobem byla jednak vyýazena svØdkynØ s polehŸuj¡c¡m svØdectv¡m, jednak uvolnila takto spojen obvinØn¡ pr vn¡ cestu k trestu smrti. Ji§ pýed hlavn¡m pýel¡Ÿen¡m sdØlil Rothaug pý¡sluçn‚mu l‚kaýi Zemsk‚ho soudu, §e chce vyn‚st rozsudek smrti, a proto bude nutn‚, aby ob§alovan‚ho vyçetýil. Bude to vçak pouze formalita, neboœ ob§alovanì stejnØ „pýijde o hlavu“. N mitky l‚kaýe Zemsk‚ho soudu, §e Katzenberger je pýece starì a §e je ot zkou, jestli lze obvinØn¡ z „hanoben¡ rasy“ dok zat, rozptìlil Rothaug slovy: „MnØ staŸ¡, kdy§ tahle svinØ ýekla, §e mu nØmeck d¡vka sedØla na kl¡nØ“.

Po shrom §dØn¡ d…kaz… radil Rothaug v poradn¡ s¡ni st tn¡mu z stupci, jak m ve sv‚ z vØreŸn‚ ýeŸi vystoupit a §e je týeba ji ukonŸit n vrhem trestu smrti pro Katzenbergera a vØzen¡m pro Seidlerovou. Zvl çtn¡mu soudu staŸilo pro odsouzen¡ k trestu smrti dozn n¡ spoluob§alovan‚ Seidlerov‚, §e v zimØ 1939/40, tedy v dobØ v lkou vynucen‚ho zatemnØn¡, sedØla ve sv‚m bytØ na KatzenbergerovØ kl¡nØ a vz jemnØ k sobØ byli nØ§n¡. Rozsudek vych zej¡c¡ z rasovìch z kon… a naý¡zen¡ o çk…dc¡ch lidu byl po zam¡tnut¡ § dosti o milost vykon n.

Ve dnech 3. a 4. 12. 1947 vyhl sil soud rozsudek. Tento rozsudek, pr vØ tak jako z sadn¡ rozhodnut¡ Vojensk‚ho soudn¡ho dvora z 30. 9. a 1. 10. 1946, zd…raznil osobn¡ odpovØdnost ob§alovanìch. To nebylo samozýejm‚. OŸek v n¡ veýejnosti bylo - tak jako pýi jinìch procesech s v leŸnìmi zloŸinci - vysok‚. Mnoho lid¡ si pý lo pro ob§alovan‚ drakonick‚ tresty, Ÿ¡m§ jim mØla bìt pýisouzena role obØtn¡ch ber nk…. Ale i v procesu s pr vn¡ky platilo pro soud to, co ýekl organiz tor Mezin rodn¡ho vojensk‚ho tribun lu Robert H. Jackson, jeçtØ ne§ byl jmenov n hlavn¡m americkìm §alobcem: „Na rozd¡l od mnoha ostatn¡ch lid¡ nem m probl‚my aplikovat pr vo v…Ÿi v leŸnìm zloŸinc…m, ani s t¡m nal‚zt ji§ platn‚ a uzn van‚ pr vo, podle kter‚ho by se dala stanovit m¡ra viny. Star zkuçenost n s uŸ¡, §e existuj¡ urŸit‚ vØci, kter‚ se nedaj¡ pod rouçkou soudn¡ho pýel¡Ÿen¡ dØlat. Soudy soud¡ pý¡pady, ale pý¡pady zase soud¡ soudy. ¬lovØk by nikdy nemØl nØkoho ob§alovat pýed instituc¡, kter si ý¡k soud... a vçechno toto nazìv leg ln¡m soudn¡m jedn n¡m, pokud nen¡ s m schopen zproçœuj¡c¡ho vìroku v pý¡padØ, §e se neprok §e vina...“

Tomu mØlo odpov¡dat i spektrum ulo§enìch trest… v rozpØt¡: Ÿtyýi odnØt¡ svobody na do§ivot¡, çest ŸasovØ omezenìch trest… odnØt¡ svobody a Ÿtyýi zproçœuj¡c¡ vìroky. Ve zd…vodnØn¡ rozsudku proti Schlegelbergrovi formuloval Soudn¡ dv…r zapleten¡ se pr vn¡k… do nacistick‚ho re§imu obecnØ takto: „Z d…kazn¡ho materi lu logicky vyplìv , §e... Schlegelberger a ostatn¡ ob§alovan¡... pýevzali çpinavou pr ci, kterou od nich po§adovali v…dci st tu, a pou§¡vali Ministerstvo spravedlnosti jako n stroj k vyhlazov n¡ §idovsk‚ a polsk‚ populace, k terorizov n¡ obyvatelstva na obsazen‚m £zem¡ a k vyhlazov n¡ politickìch odp…rc…... ObØtov n¡ pr vn¡ho syst‚mu st tu k dosa§en¡ zloŸinnìch c¡l… podkop v samotnì st t v¡ce ne§ samotn‚ nelidskosti, kter‚ nepoçpin¡ tal r soudc…... Kdy§ mohla justice zmasakrovat tis¡ce, proŸ by potom policie nemohla zmasakrovat desetitis¡ce?“

Jako uk zka osobn¡ viny odsouzenìch slou§¡ vìtahy z od…vodnØn¡ rozsudk… u ob§alovanìch Joela, Rothauga, Rothenbergera a Schlegelbergera:

Joel: „Jako referent na Ministerstvu spravedlnosti a jako prostýedn¡k mezi ministerstvem a SS z¡skal Joel rozs hl‚ pravomoce a informaŸn¡ zdroje pro prov dØn¡ trestnØpr vn¡ch naý¡zen¡ ohlednØ Pol k… a ¦id…. T¡m se aktivnØ pod¡lel na realizaci pl nu pron sledov n¡ a likvidace ¦id… a Pol k….“

Rothaug: „D…kazn¡ materi l jasnØ ukazuje, §e procesy Zvl çtn¡ho soudu v Norimberku byly prost‚ z kladn¡ch princip… spravedlnosti. V onØch pýel¡Ÿen¡ch slou§il Soudn¡ dv…r ob§alovan‚mu Rothaugovi, i pýes rafinovanou aplikaci pr vn¡ch pýedpis…, pouze jako instrument v programu nacistickìch v…dc…, jeho§ smyslem bylo pron sledov n¡ a vyhlazov n¡. SkuteŸnost, §e v jeho resortu byl poŸet vyhlazenìch ni§ç¡ ne§ u jeho nadý¡zenìch, kterìm slou§il, nezmençuje jeho pod¡l na masov‚m vyhlazovac¡m programu. Jeho jedn n¡ bylo o to horç¡, §e ti, jim§ byly pr vn¡ instituce posledn¡ nadØj¡, museli doj¡t k pozn n¡, §e se i tyto obr tily proti nim a staly se souŸ st¡ s¡tØ teroru a £tlaku.“

Rothenberger: „Ob§alovan‚mu se klade za vinu, §e se sice v menç¡ m¡ýe, avçak se svìm souhlasem, z£Ÿastnil programu „Nacht und Nebel“. Tomuto programu napom hal a pýes vçechna jeho protich…dn ujiçœov n¡ podstatnØ pýispØl k zneuctØn¡ Ministerstva spravedlnosti a soud… a k jejich podmanØn¡ zv…li Hitlera, stranickìm pochop…m a policii. éŸastnil se korupce a pýekrucov n¡ pr vn¡ho syst‚mu.“

Schlegelberger: „Nepodl‚h me faleçn‚mu n zoru; Schlegelberger je tragickou postavou. AŸ miloval duchovn¡ §ivot a pr ci uŸence a opovrhoval zlem, kter‚ Ÿinil, prodal sv…j intelekt a oddanost vØdØ za m¡su ŸoŸovice a lichou nadØji osobn¡ch jistot.“

Tak jako u ostatn¡ch proces… s v leŸnìmi zloŸinci, bylo v prv‚ ýadØ kritizov no, §e se jedn o spravedlnost v¡tØz…. Vedle zn m‚ £vahy filozofa Jasperse, §e takov‚to procesy v¡tØz… jsou vìsledkem skuteŸnosti, §e jsme se neosvobodili od zloŸinn‚ho syst‚mu my, ale §e n s od nØj osvobodili spojenci - lze s odstupem pades ti let konstatovat, §e veýejnost akceptovala skuteŸnost, §e NØmci byli souzeni spojenci tak, jak to vyslovil historik Golo Mann: „. . . . kdo jinì by n s mØl soudit?“ Soud reagoval na vìtku ohlednØ justice v¡tØz… poukazem na „v leŸnì z kon Ÿ. 10 (KRG Nr. 10)“ s t¡m, §e kompetence soudu je zakotvena v mezin rodn¡m pr vu.

Soudn¡mu dvoru se rovnØ§ pýedhazovalo poruçen¡ principu „nullum crimen, nulla poena sine lege“. Argumentovalo se t¡m, §e podkladem k procesu nebyly nØmeck‚ nebo americk‚ trestn¡ z kony, nìbr§ Ÿtyýi skutkov‚ podstaty v leŸn‚ho z kona Ÿ. 10; tyto byly pýijaty a§ po ukonŸen¡ v lky se zpØtnou platnost¡, aŸ retroaktivitu z kon o vojensk‚ vl dØ Ÿ. 1 (Milit„rregierungsgesetz Nr. 1) vìslovnØ zakazuje. Soudn¡ dv…r aplikovavç¡ z kon maj¡c¡ v anglosask‚ pr vn¡ oblasti dlouholetou tradici se odvol val na platnì ex-post-facto-princip, k Ÿemu§ bl¡§e uvedl: „Tento ex-post-facto-princip nepýipouçt¡, aby byla definov na z kony jako zloŸinn ta jedn n¡, kter byla sp ch na pýed pýijet¡m tØchto z kon…; tento princip vçak nem…§e bìt uplatåov n v mezin rodn¡m pr vu tak, jak plat¡ pod mand tem £stavy ve vnitrost tn¡m pr vu. Dokonce ani v samotn‚m vnitrost tn¡m pr vu se tento princip neuplatn¡, pokud p…jde o rozhodov n¡ soud… „common law“, byœ by sporn ot zka pýedstavovala „novum“. Mezin rodn¡ pr vo nen¡ pr vo, kter‚ by bylo zaveden‚, neboœ doposud neexistuje celosvØtov instituce zmocnØn k tomu, aby vyd vala z kony glob ln¡ platnosti. Mezin rodn¡ pr vo je vìsledkem v¡cestrannìch smluv, dohod, soudn¡ch rozhodnut¡ a obyŸej…, kterìm se dost v mezin rodn¡ho uzn n¡ nebo jsou mlŸky akceptov ny. Bylo by rozhodnØ nesmysln‚ tvrdit, §e tento . . . princip, tak jak je zn m pr vn¡m st t…m, by se mohl aplikovat na st tn¡ smlouvy, zvyky nebo na obecnØ z vazn soudn¡ rozhodnut¡ Mezin rodn¡ho soudn¡ho dvora, nebo §e by se mohl aplikovat na mezin rodn¡ souhlas, kterì by se vztahoval na pýedmØtnou ud lost. Snaha uplatåovat ex-post-facto-princip u soudn¡ho rozhodnut¡ v obecn‚m mezin rodn¡m pr vu by znamenala v z rodku toto pr vo potlaŸit. V oblasti mezin rodn¡ho pr va nal‚z princip „nullum crimen sine lege“ sv…j spr vnì vìklad ve zd…vodnØn¡ rozsudku . . . Mezin rodn¡ho vojensk‚ho tribun lu. Tato ot zka byla aktu ln¡ ve vztahu ke zloŸin…m proti m¡ru, ale uvedenì vìklad lze stejnìm zp…sobem aplikovat i na zloŸiny v leŸn‚ a zloŸiny proti lidskosti.“

S t¡m £zce souvis¡ obhajoba poukazuj¡c¡ na to, §e si ob§alovan¡ nebyli dostateŸnØ vØdomi sv‚ho nespravedliv‚ho kon n¡. V tomto i v podobnìch procesech se argumentovalo t¡m, §e „dnes nelze oznaŸit za bezpr v¡ to, co vŸera bylo po pr vu.“ Soudn¡ dv…r se t¡mto myçlenkovìm pochodem a polaritou mezi pozitivn¡m a hyperpozitivn¡m pr vem zabìval sp¡çe jen zbØ§nØ v obecn‚ Ÿ sti zd…vodnØn¡ rozsudku. Pouze ve vìkladu, kterì se tìkal trestn¡ch vØc¡ jednotlivìch ob§alovanìch, se postulovala jejich povinnost rozpoznat bezpr vn¡ obsah pozitivn¡ho pr va, kter‚ ob§alovan¡ aplikovali.

ZpoŸ tku nemØlo nØmeck‚ obyvatelstvo v…Ÿi Ÿinnosti spojeneckìch soud… ve mØstech, jako jsou Norimberk, Landsberg, Rastatt, Lneburg a jinde, § dnìch vìhrad. Nejen obvinØn¡, ale i vìroky o trestech se veskrze akceptovaly, ji§ proto, §e se tìkaly tØch „nahoýe“, kteý¡ pýivodili zemi chaos. Avçak „studen v lka“, novì st tn¡ £tvar na nØmeck‚m £zem¡, rìsuj¡c¡ se hospod ýskì rozmach, zapojen¡ mlad‚ Spolkov‚ republiky NØmecko do z padoevropskìch spoleŸenstv¡, a nakonec i po§adavek Spojenc…, aby se NØmecko pod¡lelo na obranØ, kterì vedl k remilitarizaci, zp…sobil, §e zloŸiny nacistick‚ho re§imu brzy patýily v povØdom¡ obyvatelstva do minulosti. Dostavila se vlna omilostnØn¡ a pýeruçen¡ trest… tìkaj¡c¡ se odsouzenìch v procesu s pr vn¡ky. Mnoho z nich bylo zaŸ tkem pades tìch let propuçtØno. Posledn¡ z nich Rothaug byl propuçtØn v roce 1956, i kdy§ se tu Ÿi jinde v…Ÿi nØmu projevovalo nepý telstv¡.

Tak Ÿi onak vedl vytr cej¡c¡ se z jem veýejnosti o souŸasn‚ dØjiny k tomu, §e se k procesu s pr vn¡ky v çedes tìch letech, pokud mo§no, nikdo nevracel nebo pouze okrajovØ. ¦alobce v procesu s pr vn¡ky a pozdØjç¡ frankfurtskì advok t Kemptner konstatuje ve svìch vzpom¡nk ch „¦alobce jedn‚ epochy“ v roce 1983 s rezignac¡: „Proces s pr vn¡ky çirok‚ publikum pý¡liç nevzruçil. To se st v v procesu, ve kter‚m se jedn o byrokratick‚ zloŸiny, kde krev neteŸe pýed oŸima publika. Vedou se jen debaty v kruz¡ch koleg…. Gustav Radbruch, jeden z prominentn¡ch vysokoçkolskìch uŸitel… pr va vìmarsk‚ doby, s kterìm jsem v Heidelberku hovoýil o procesu, mØl sice nØkter‚ form ln¡ vìhrady, pokl dal vçak celou z le§itost za spr vnou. Z toho vçak v hlav ch dneçn¡ch pr vn¡k… mnoho vØzet nez…stalo.“

* Autor je m¡stopýedsedou Vrchn¡ho soudu v Norimberku.

Origin l pý¡spØvku byl publikov n v nØmeck‚m odborn‚m Ÿasopise Juristische Arbeitsbl„tter, 1997, Ÿ. 8/9, s. 699-705. ¬esky pak vyçel v Pr vn¡ch rozhledech 4/1999.

[1] T¡m se rozumØlo naý¡zen¡ vydan‚ k rozkazu Hitlera Vrchn¡m velitelstv¡m Wehrmachtu 7. 2. 1941, podle kter‚ho mØlo bìt obyvatelstvo z evropskìch £zem¡ okupovanìch nØmeckìm vojskem zastraçeno, aby se nepostavilo na vojensko-politickì odpor. Vìnos stanovil u trestnìch Ÿin…, ohlednØ kterìch se nepýedpokl dalo odsouzen¡ k trestu smrti vojenskìm soudem, postup v…Ÿi tØm, kteý¡ mØli bìt odvleŸeni „pod rouçkou mlhy a tmy“ do NØmecka k odsouzen¡ do koncentraŸn¡ch t bor… zvl çtn¡mi soudy.

[2] Mezin rodn¡ vojenskì soud (IMT) prohl sil za zloŸinn‚ n sleduj¡c¡ organizace: Sbor politickìch v…dc… (Gauleiter, Kreisleiter atd.), St tn¡ tajnou policii (Gestapo), BezpeŸnostn¡ slu§bu (Sicherheitsdienst) a SS (bez Ÿestnìch Ÿlen…, jezdectva SS a bez tØch, kteý¡ se stali Ÿleny SS z donucen¡).